Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dramatická výchova jako cesta k poznávání literatury
Samotánová, Pavla ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Svobodová, Radmila (oponent)
Zapojení dramatické výchovy do výuky na základních školách patří ke stále více diskutovaným tématům současného vzdělávání. Tato diplomová práce se zabývá především využitím dramatické výchovy jako podpůrné učební metody při práci s literárními texty. Hlavním cílem je porovnání efektivity literární výchovy využívající standardních učebních postupů s výukou za pomoci metod a technik dramatické výchovy. V teoretické části se zabývám především pojmy osobnost dítěte mladšího školního věku, gramotnost (resp. čtenářská gramotnost) a dramatická výchova. Praktická část zdůrazňuje, jak silný vliv má na dětského čtenáře právě vlastní zkušenost, a tím podtrhuje efektivitu a rozmanitost uplatnění metod a technik dramatické výchovy nejen v literární výchově, ale také v ostatních předmětech. V praktické části je rovněž uvedena metodika a závěry provedeného výzkumu založeného na dotaznících, které sloužily k zaznamenání a sledování zapamatovaných informací. Cílovou skupinu výzkumu tvořili žáci mladšího školního věku.
Analýza připravenosti učitelů zvládat problematické chování dětí s neurovývojovou poruchou ADHD
Šimek, Adam ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Uhlíková, Petra (oponent) ; Franiok, Petr (oponent)
Cílem dizertační práce s názvem Analýza připravenosti učitelů zvládat problematické chování dětí s neurovývojovou poruchou ADHD bylo vyhodnotit připravenost učitelů na ZŠ pro práci s dětmi, které mají ADHD neboli hyperkinetickou poruchu. Dalšími cíli bylo zjistit, na jaké úrovni jsou jejich znalosti, informovanost a povědomí o této problematice. V neposlední řadě jsme zjišťovali, zda učitelé vědí, že dítě s ADHD ve třídě velmi pravděpodobně mají a jak s těmito dětmi pracují. Ve výzkumu jsme konfrontovali aktuální teoretické poznatky, které nám poskytuje věda a výzkum s těmi praktickými, které vyplynuly z dotazníkového šetření. Poukázali jsme tak na podceňovaný, a přitom významný problém současného školství. Teoretickými východisky byla nezpochybnitelná data týkající se výzkumného tématu, tedy ADHD, kterými jsme dokládali významnost této problematiky. V praktické části výzkumu jsme se soustředili na znalosti učitelů a jejich povědomí o ADHD a na jejich zkušenosti v běžné praxi na základních školách. Výzkumný soubor se skládal z 199 pedagogů na různých typech škol a z různých geografických oblastí České republiky. Ve výzkumu jsme použili smíšený výzkum. Nejprve probíhal kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Po shromáždění a analýze dat jsme provedli dodatečný kvalitativní výzkum metodou...
Dramatická výchova jako cesta k poznávání literatury
Samotánová, Pavla ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Svobodová, Radmila (oponent)
Zapojení dramatické výchovy do výuky na základních školách patří ke stále více diskutovaným tématům současného vzdělávání. Tato diplomová práce se zabývá především využitím dramatické výchovy jako podpůrné učební metody při práci s literárními texty. Hlavním cílem je porovnání efektivity literární výchovy využívající standardních učebních postupů s výukou za pomoci metod a technik dramatické výchovy. V teoretické části se zabývám především pojmy osobnost dítěte mladšího školního věku, gramotnost (resp. čtenářská gramotnost) a dramatická výchova. Praktická část zdůrazňuje, jak silný vliv má na dětského čtenáře právě vlastní zkušenost, a tím podtrhuje efektivitu a rozmanitost uplatnění metod a technik dramatické výchovy nejen v literární výchově, ale také v ostatních předmětech. V praktické části je rovněž uvedena metodika a závěry provedeného výzkumu založeného na dotaznících, které sloužily k zaznamenání a sledování zapamatovaných informací. Cílovou skupinu výzkumu tvořili žáci mladšího školního věku.
Využití inovativních metod výuky ke zkvalitnění vzájemných vztahů mezi žáky na prvním stupni základní školy
Schneiderová, Martina ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
ANOTACE: Cílem diplomové práce je zjistit, zda zavedení inovativních přístupů ve vyučování může pomoci ke zkvalitnění vzájemného chování, komunikaci a spolupráci dětí v již zavedeném kolektivu. Snahou uvedeného přístupu je utváření a rozvoj pozitivního třídního klimatu a tím podnětného prostředí pro výuku inovativními metodami (metodami moderního vyučování). Teoretická část se zabývá problematikou vzniku inovativních metod spojeného s novým pohledem na osobnost dítěte, popisuje některé alternativní školy a programy, ve kterých mají inovativní metody svůj původ. Cílem teoretické části je vymezení pojmu metody výuky s akcentem na metody inovativní, které mají vliv na utváření pozitivního třídního klimatu. Dále se teoretická část zabývá pojmem inovace a jeho pojetím, rolí učitele a charakteristikou žáka středního školního věku. Výzkumná část popisuje průběh a realizaci zavedení inovativních metod u žáků 4. ročníku základní školy. Cílem praktické části je zjištění, zda lze v zavedeném kolektivu pomocí inovativních přístupů vyvolat pozitivní změny klimatu třídy. Formou dotazníků jsou analyzovány výsledky zjištění a následně porovnány s výsledky dotazníkového šetření v kontrolní skupině. KLÍČOVÁ SLOVA: metoda, inovace, osobnost dítěte, osobnost učitele, třídní klima
Osobní pohled dítěte na výchovu která probíhala mimo vlastní rodinu.
ŠVECOVÁ, Valentyna
Abstrakt Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá rozborem veřejně dostupné monografie, která byla vybrána cíleně. Jde o autobiografický příběh dívky, která vyrůstala v ústavní péči od svých čtyř let. Práce je koncipována jako systematicky uspořádaný soubor informací. Skládá se z teoretické a empirické části. V teoretické části je probrána problematika týkající se osobnosti dítěte, jeho vývoje, základních potřeb včetně vlivu rodiny na dítě. Dále popisuje systém náhradní péče o dítě s důrazem na psychosociální aspekty dítěte vyrůstajícího mimo vlastní rodinu. Empirická část představuje samotný výzkum. Cílem práce bylo zjistit, jaká je osobní zkušenost a pohled dítěte na výchovu, která probíhala mimo vlastní rodinu. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jak ovlivnila život dítěte výchova, která probíhala mimo vlastní rodinu? Tato poměrně široká výzkumná otázka byla dále rozložena do několika specifických otázek: 1. Jaký vliv na život dítěte vyrůstajícího mimo vlastní rodinu měl vztah dítěte k rodičům? 2. Jaký vliv na život dítěte vyrůstajícího mimo vlastní rodinu měl vztah dítěte se sourozenci? 3. Jaký vliv na život dítěte vyrůstajícího mimo vlastní rodinu měl vztah dítěte k vychovatelům a k dětskému domovu, ve kterém žije? Výzkum byl realizován jako kvalitativní šetření, a to na principu zakotvené teorie za použití rozboru monografie jako techniky sběru dat, přičemž byla využita intenzivní metoda studia jednotlivého případu s důrazem na utříděný celkový pohled, včetně základních charakteristik jak osobnosti jedince, jeho vývoje, významných zážitků a postojů, tak i jeho vztahů k rodičům, sourozencům a širšímu sociálnímu prostředí. Zjišťování osobní zkušenosti a pohledu dítěte na výchovu, která probíhala mimo vlastní rodinu, bylo provedeno pomoci kvalitativního výzkumu s použitím techniky zakotvené teorie. Data byla převedena do hermeneutické matice programu ATLAS.ti a vyhodnocena pomocí třístupňového kódování. Metodologický postup analýzy vycházel z induktivních postupů dle techniky zakotvené teorie. V prvním kroku získaná data byla redukována na informace vztahující se k výzkumu, následně pomocí otevřeného kódování byly vytvořeny konkrétní kódy. Z těchto kódů byly vytvořeny jednotlivé kategorie. V kapitolách využíváme grafické výstupy, vytvořené v rámci kódování v analytickém softwaru ATLAS.ti. Výsledky byly popsány, rozebrány a zpracovány. Výzkumným šetřením jsme dospěli k závěru, že osobní pohled dítěte na výchovu mimo vlastní rodinu je kladný. Diplomová práce by mohla být přínosem pro dětské domovy a diagnostické ústavy. Výsledky výzkumu by mohly sloužit k lepšímu porozumění stavu dětí v ústavní či náhradní rodinné péči ze strany personálu či pěstounů a rovněž pro samotné osoby, vyrůstající a vychovávané mimo vlastní rodinu. Práce by též mohla být určitým stimulem pro provedení rozsáhlejšího výzkumného šetření, které by se zabývalo ověřováním vzniklých hypotéz.
Dětský folklor a jeho vliv na rozvoj osobnosti dítěte
DURDA, Lukáš
V této diplomové práci se zabýváme současným stavem českého dětského folkloru a jeho vlivem na rozvoj osobností jeho dětských protagonistů. Opíráme se zde o jednotlivé složky veřejného vystupování a o etnografické poznatky, které stavíme do souvislostí s problematikou volnočasových aktivit dětí a mládeže, čímž nabízíme náhled na potenciál dětského folkloru a jeho vliv na rozvoj osobností dětí. Práce je rozdělena do dvou částí. V její teoretické části je kladen důraz na názory osobností naší etnografie a dílčích disciplín veřejného vystupování. Též se opírá o zkušenosti a názory pracovníků s dětmi a mládeží v oblasti dětského folkloru. Druhá část diplomové práce je část praktická. Její náplň je tvořena popisem praktické činnosti dětského folklorního souboru Šafránek a rozhovory s jeho členy. K diplomové práci náleží též audiovizuální příloha.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.